Zatupování v soudním, správním, rozhodčím řízení
Zastoupíme Vás
- v soudních (případně rozhodčích, pakliže jste na případné spory mysleli včas a sjednali jste si rozhodčí doložku či smlouvu) řízeních v občanskoprávních (obchodněprávních, dědických, rodinných, vlastnických, vypořádacích, pracovněprávních aj.), správních aj. sporech i nesporných záležitostech
- ve správních řízeních před obecními, městskými, krajskými úřady, stavebními úřady, finančními a celními úřady, úřady práce, Českým telekomunikačním úřadem, Státním úřadem inspekce práce, Inspektorátem bezpečnosti práce, Českou správou sociálního zabezpečení, apod.
O rozhodčím řízení více
O rozhodčím řízení
Zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, je už celé desetiletí upraveno rozhodčí řízení v České republice, jakožto mimosoudní způsob řešení majetkových sporů.
Podstatou rozhodčího řízení je, že se strany sporu smlouvou podrobují projednání a rozhodnutí svého sporu rozhodcem (rozhodci) a tím vylučují působnost státních soudů. Není přitom rozhodné, zda se jedná o spor již existující, nebo o spor teprve možný, budoucí.
Rozhodčí smlouva musí mít písemnou formu, jinak je neplatná. Za písemnou formu se přitom považuje i smlouva sjednaná elektronickými prostředky. Rozhodčí smlouva může mít formu buď samostatné smlouvy, nebo, což bývá častější, formu tzv. rozhodčí doložky.
Rozhodčí doložka je součástí smlouvy, kterou mezi sebou strany uzavírají. Může být sjednána také tak, že je uvedena v obchodních podmínkách jedné ze smluvních stran a tyto podmínky se, jejich akceptací druhou smluvní stranou stanou, součástí smlouvy.
V případě, že spor již vznikl, je možné také uzavřít smlouvu o rozhodci.
Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodčí nález, rozhodnutí s účinky pravomocného rozsudku, které je řádným exekučním titulem, na jehož základě lze tedy okamžitě vést exekuční řízení na majetek dlužníka.
Proč by Vás rozhodčí řízení mělo zajímat?
Každoročně jsou v naší republice uzavírány tisíce smluv. Přestože je při jejich vzniku očekáváno, že obě strany budou své smluvní i zákonné povinnosti plnit, budoucnost někdy smluvním stranám přináší velké množství problémů.
O vytíženosti soudů a také z toho vyplývající době, za kterou je spor rozhodnut, se píše a hovoří dnes a denně ve sdělovacích prostředcích. Není neobvyklé, že od podání žaloby do právní moci rozsudku uplyne řada let. Potom, co si navíc spočítáme náklady se soudním řízením spojené a uvědomíme si, že v době vynesení rozsudku už veškerý majetek dlužníka může být převeden na jiné subjekty, řada podnikatelů nad svými pohledávkami s povzdechem mávne rukou. Ale nejde jen pohledávky. Stejné je to s vleklým řízení o dalších nárocích na plnění ze smluvních vztahů či uplatňováním nároků z vad, nedodělků a jiných náhrad škod.
Dle našeho názoru je maximálně žádoucí využívat předností rozhodčího řízení v podmínkách firem i jednotlivců, a to obecně pro všechny závazkové vztahy, kdy dochází v první fázi k jednostrannému přesunu financí, zboží nebo služeb od jedné smluvní strany ke druhé, a to bez ohledu na jejich finanční výši, když cca půlstránkovou rozhodčí doložku je možné bez jakýchkoliv nákladů včlenit do všech smluv, a prakticky tak eliminovat možná rizika mnohaletých soudních sporů v budoucnosti.
Rozhodčí doložka by v ideálním případě měla být již přímo součástí obchodní smlouvy, eventuálně je možné ji uzavřít ve formě dodatku k již uzavřené smlouvě, a to např. v případě, kdy je druhé smluvní straně poskytována jakákoliv výhoda (např. posunutí termínu plnění, splátkový kalendář apod.), tedy v momentě, kdy je ve většině případů možné protistranu přimět k podpisu rozhodčí doložky.
Rozhodčí řízení jistě není jedinou možnou cestou. Je jednou z možných eventualit, která oproti ostatním způsobům řešení sporů může poskytnout řadu velmi významných výhod.
Výhodami rozhodčího řízení jsou především:
- menší formálnost (na rozdíl od řízení před soudem); rozhodce díky tomu může také lépe pochopit postoje stran sporu a často je přivést ke smíru;
- jednoinstančnost řízení - proti vynesenému rozhodnutí prakticky neexistují opravné prostředky, pokud se na přezkoumání rozhodnutí strany předem nedohodnou; zpravidla tak není možné řízení protahovat, např. podáváním účelových procesních námitek, neodůvodněným odvoláním atd.; rozhodčí nález má účinky pravomocného soudního rozsudku;
- vzhledem k jednoinstančnosti je rozhodčí řízení podstatně rychlejší než řízení soudní; na rozdíl od soudního řízení, které trvá často řadu let, je rozhodčí řízené záležitostí pouze několika týdnů;
- výrazně rychlejší dosažení pravomocného rozhodnutí znamená nižší finanční náročnost řízení; jak ukazuje skutečnost, rozhodčí řízení je levnější než klasické soudní řízení;
- každý si také snadno spočítá, že může dosáhnout rozhodnutí dříve, než je vyhlášen konkurz na protistranu, než je protistrana "vytunelována" apod.;
- na rozdíl od soudních rozsudků je výkon rozhodčích nálezů možný i v daleko širším mezinárodním měřítku; v tomto ohledu je mnohem lepším exekučním titulem než soudní rozsudek, jenž je v cizině považován za rozhodnutí cizí státní moci a jeho vykonatelnost je tak problematická (vázaná na dvoustranné či vícestranné mezinárodní smlouvy);
- neveřejnost řízení - zatímco rozsudek obecného soudu musí být vyhlášen veřejně a v průběhu řízení lze vyloučit veřejnost jen ve výjimečných případech, rozhodčí nález je vydán jen před stranami sporu; riziko nežádoucího zveřejnění skutečností tvořících předmět sporu je tak sníženo na minimum.
