Obchodní korporace a družstva, spolky, obecně prospěšné společnosti

Zakládání a správa obchodních společností, družstev, občanských sdružení, nadací a jiných právnických osob, akvizice a divestice, včetně strukturalizace a právní due diligence
Restrukturalizace právnických, včetně fúzí (s tím spojené kontroly spojování soutěžitelů), transformací, rozdělení (včetně odštěpení) a procesů squeeze-out
Privatizace, joint ventures, akcionářské smlouvy včetně „přepracovatelských“ a jinak zvyšující vliv a postavení akcionářů
Zajištění veškerých procesů spojených se správou obchodní společnosti či družstva, včetně plnění zákonných povinností či organizace a řízení valných hromad
Regulace v oblasti kapitálového trhu
Kolektivní investování, investiční fondy
Transakce v oblasti kapitálového trhu
Akviziční financování

Nejvýraznější změny u společností s ručením omezeným po 1. 1. 2014

NEJVÝRAZNĚJŠÍ ZMĚNY U SPOLEČNOSTÍ S RUČENÍM OMEZENÝM

JAK JE PŘINÁŠÍ NOVÝ ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH

S účinností od 1. ledna 2014 nahradil druhou část stávajícího obchodního zákoníku nový zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech. Zákon o obchodních korporacích si klade za cíl především zjednodušit proces přístupu k podnikání. Zda tomu bude opravdu, to ukáže samozřejmě až čas. Zatím na nás působí změny negativně, neboť zhoršili postavení stávajících společností ve vztahu k zákonným změnám. Celý proces je složitější a nákladnější.

Snížení přípustné výše kapitálu na 1,- Kč, má pravděpodobně reflektovat, jak nastavení v ostatních evropských zemích, kde se ve velké většině případů základní kapitál nemusí skládat na zvláštní účet u banky, tak prostý fakt, že z hlediska zajištění věřitelů nehraje ani současných 200 000,- Kč v praxi žádnou roli. Pokud totiž společnost krachuje, jsou tyto peníze již dávno účetně "utraceny" a nemůžou tedy sloužit k uspokojení pohledávek. Je smutným paradoxem, že spolu se sníženým základním kapitálem dochází ke zvýšení notářského poplatku za založení o 800,- Kč.

Další výraznou změnou je zrušení zákazu řetězení a maximálního počtu společností v rukou jedné fyzické osoby. Důvodem je zřejmě neúčelnost těchto ustanovení a vědomí, že je lze stejně poměrně jednoduše obejít.

Pro společníky jistě zajímavou novinkou bude možnost blíže specifikovat obchodní podíl(y) tak, aby např. měly či neměly hlasovací právo nebo podíl na zisku, nebo dokonce stanovit, ze kterých konkrétních činností má společník právo na podíl na zisku a v jaké výši.

Zákon obchodních korporacích zavádí relativně nová pravidla pro odpovědnost statutárního orgánu (jednatele). Vychází ze současné povinnosti konat s "péčí řádného hospodáře", rozšiřuje ji však o tzv. pravidlo podnikatelského úsudku. Toto modernější pojetí odpovědnosti má za cíl docílit ze strany jednatelů efektivnější vedení společnosti. Jeho podstatou je teze, že pokud jedná statutární orgán informovaně a ve prospěch společnosti, tak nemůže nést všechna rizika za újmu, i kdyby z ekonomického pohledu vznikla. Při případném insolvenčním (či jiném) řízení však nese důkazní břemeno.

Věřitelé (či insolvenčního správce) mohou uplatnit u soudu ručení jednatele za závazky společnosti. Tato zdánlivá drobnost je velkým posunem vpřed oproti současnému stavu, kdy věřitelé, přestože ví o konkrétních porušeních jednatele konat s péčí řádného hospodáře, mohou jen pasivně přihlížet a tiše (naivně) doufat, že se soud ze své vlastní iniciativy pokusí jednatele postihnout (což se však v praxi takřka neděje).

Aktuálně kolující mýtus, že po 1. lednu 2014 jednatel ručí za závazky společnosti je však potřeba označit za nesmyslný. Ručení nastává až v případě porušení zásad řečených výše a tento institut tady existoval (byť v jiné podobě) vždy. Spíše dochází k lepší definici těchto zásad, přičemž se vychází z již osvědčených definicí z jiných států (např. i Velké Británie). Pro jednatele to tak může mít v mnoha případech i pozitivní dopad.

Mezi méně významné změny pak patří např. možnost společníka vystoupit ze společnosti, pokud tato změní povahu podnikání a on hlasoval na valné hromadě proti, dále nezbytnost písemné smlouvy při výkonu funkce jednatele za úplatu, resp. možnost zahrnout výkon této funkce i do případné pracovní smlouvy a v neposlední řadě také zrušení zákazu konkurence resp. možnost ji svolit což je nutné jednomyslně schválit valnou hromadou.